FotoGalerie


GALERIE    |    AUTOR    |    FOTOCESTOPISY    |    CAMERA OBSCURA

Fotocestopis Paříž 2015

Paříž je hlavním městem Francie a se svými více než 2 200 000 obyvateli 9. největším městem v Evropě. Říká se, že Paříž je město módy, gurmánů, parfémů, lásky ... Vydejme se tedy slovem i obrazem na cestu po Paříži a udělejme si názor, zda to tak je či není. A zkusme to ve stylu L´art de vivre, tedy umění žít, což je pro Francouze typické. Nespěchat, užívat si každou chvilku, pozorovat, přemýšlet, ... a všechno to jde snáze se sklenicí vína v ruce a něčím dobrým na talíři.

Eiffelovka I

Začněme netradičně tradičně ... symbolem Paříže je Eiffelovka a tady je nevšední pohled na ni. Překvapila mě velikost tohoto architektonického skvostu. Eiffelova věž je díky své konstrukci a výšce 324 m dominantou Paříže.

Eiffelovka II

A teď už tradičně - pohled na Eiffelovu věž v celé své kráse z Martových polí. Eiffelovu věž nechal postavit architekt Gustave Eiffel u příležitosti Světové výstavy v roce 1889. Jako mnohým jiným stavbám se ani Eiffelovce nevyhnula kritika, věž měla být dokonce zbourána. Dnes je symbolem Paříže a asi málokdo si dokáže představit toto město bez ní.

Eiffelovka - krajka

První ranní paprsky dopadají na krajkový okraj Eiffelovky. A s prvními paprsky slunce jsme se pod Eiffelovku dostali i my. Přijít k Eiffelovce ještě před otevřením je jednou z mála možností, jak se vyhnout táhlým frontám čekajícím na lístky a výtah.

Výhled na Paříž

Výhled na Paříž z třetího (nejvyššího) patra Eiffelovky ve výšce 274 m. Z této výšky je Paříž doslova jako na dlani, jediným viditelným kopcem z této výšky je Montmartre se svou dominantou - bazilikou Sacré-Coeur. Na této fotografii však dominuje Seina, která vytváří kontrast s jinak bílým městem.

Eiffelovka - výtah

Do prvního a druhého patra Eiffelovky se dá vystoupat a sejít po schodech. Do třetího patra už je cesta možná jen červeným výtahem.

Eiffelovka - stín

Díky rannímu světlu jsme mohli z Eiffelovy věže pozorvat její stín, který dopadal směrem k paláci Chaillot a Trocadérským zahradám. V popředí je vidět Seina a v pozadí mrakodrapy nejmodernější pařížské čtvrti La Défense.

Eiffelovka - prosklená podlaha

Eiffelovka dostala ke svým 125. narozeninám v roce 2014 novou prosklenou podlahu v prvním patře. Pocity při chůzi po této podlaze jsou těžko popsatelné - adrenalin, strach, závratě,... Někteří návštěvníci se na prosklenou podlahu ani neodvážili vstoupit. Pro ty odvážnější je to ale jeden ze zážitků, na které se nezapomíná. Při pohledu dolů přes tuto podlahu si člověk uvědomí velikosti Eiffelovy věže.

Eiffelovka - hra světel a stínů

Při pohledu z výšky 57 m přes prosklenou podlahu se přímo před vašima očima odehrává krásná hra světel a stínů.

Strojovna výtahu

Při sestupu dolů nitrem Eiffelovky byl zajímavý pohled do strojovny výtahu.

Eiffelovka - zoom

Na Eiffelovce by se dalo strávit několik hodin pozorováním zajímavostí a fotografovat by se dala několik dní, možná i let. Každá fotka by byla jiná a originální. Tak tady alespoň ještě jedna experimentální...

Invalidovna

Další zastávkou na procházce po Paříži byla Invalidovna. Díky zlaté kopuli Dómu je možné invalidovnu jasně rozeznat na dálku. V budovách Invalidovny se nachází vojenská nemocnice, domov pro válečné veterány a muzeum. V Dómu má také hrobku Napoleon Bonaparte. Invalidovna je stále živé místo a není raritou potkat zde válečné veterány.

Galeries Lafayette

Galeries Lafayette je francouzská síť luxusních obchodních domů. Hlavní sídlo je právě v Paříži na Boulevard Haussmann poblíž opery Garnier, kde se nachází desetipatrový obchodní dům. Právě v Galeries Lafayette a také poblíž opery Garnier lze najít ty nejvěhlasnější světové módní značky.

Louvre

Kromě Mony Lisy je Louvre známý svým vchodem - skleněnou pyramidou z roku 1989. Louvre je jedním z největších muzeí světa čítající bezmála půl milionu exponátů, z toho 35 000 vystavených. Exponáty jsou tematicky rozděleny do tří křídel Denon, Sully a Richelieu. Mezi tolika předměty je však velmi snadné se zatoulat nebo ztratit i s mapou. Právě v tomto okamžiku si člověk uvědomí, jak je muzeum obrovské a že všechny exponáty si určitě prohlédnout nestihne ...

Mona Lisa

...a tak zamíří k tomu nejslavnějšímu exponátu - Moně Lise. Mona Lisa se hledá snadno - dojdete tam, kde je největší shluk lidí a v dáli za tím shlukem a neprůstřelným sklem je malý obraz - La Joconde, tedy Mona Lisa. Jejím autorem je Leonardo da Vinci. Stát před tímto obrazem a dívat se na něj je dalším z nezapomenutelných zážitků. Smutné však bylo, že mnoho lidí obdivovalo spíše samo sebe na selfie fotkách místo portrétu Mony Lisy.

Obrácená pyramida

Louvre získal na popularitě také díky knize a filmu Dana Browna „Šifra mistra Leonarda“. Kromě velké pyramidy - vstupu do Louvru se zde nachází ještě jedna menší, ale obrácená pyramida. Vrchol obrácené pyramidy se téměř dotýká vrcholu malé kamenné pyramidy, pod kterou byla v díle Dana Browna pohřbena Máří Magdaléna.

Obrácená pyramida

Faktem je, že obrácená pyramida zajišťuje osvětlení podzemních prostor. Díky své velikosti působí grandiózně a ve spojení s menší pyramidou i trochu mysticky.

Večerní plavba po Seině

Večerní plavba po Seině nabízí úplně jiný a nový pohled na Paříž. Člověk si srovná zážitky za celý den a odpočine po 20 kilometrech chůze městem. Atmosféra večerní a noční Paříže je kouzelná a jedinečná. V popředí je most Svornosti a v pozadí (prosklená budova) Velký průmyslový palác.

Večerní plavba po Seině

Paříž je v noci bohatě osvětlena. Zde je vidět most Alexandra III. - nejkrásnější pařížský most a v pozadí Eiffelovka.

Katedrála Notre-Dame

Dominantou ostrova Cité je krásně osvětlená katedrála Notre-Dame, tedy katedrála Panny Marie, která patří mezi symboly Paříže. Pro mnoho lidí je spojená s románem Victora Huga „Chrám Matky Boží v Paříži“.

Zlatá Eiffelovka

A jsme opět u Eiffelovky, kterou nelze minout ani při plavbě po Seině. Díky nočními osvětlení ještě lépe vynikne její ocelová struktura a navíc celá vypadá jako zlatá. Ne nadarmo se jí říká železná dáma.

Blikající Eiffelovka

Velkolepý dojem je ještě umocněn každou celou hodinu, kdy Eiffelovka 5 minut bliká svými 20 000 bílými žárovkami. Na vrcholu Eiffelovky je ještě navíc něco jako maják, vysílající dva světelné paprsky do vzdálenosti až 80 km. Toto osvětlení slouží jako výstraha pro letadla.

Kostel Saint-Sulpice

Interiér kostela Saint-Sulpice se honosí krásnými varhanami, které patří mezi jedny z největších ve Francii (mají asi 7 500 píšťal). Typickým znakem varhan v Paříži jsou hodiny. I tento kostel proslavilo dílo Dana Browna „Šifra mistra Leonarda“.

Rue Férou

Jedna z malých a malebných uliček Paříže - Rue Férou s průhledem na kostel Saint-Sulpice. Kromě toho se v uličce nachází zeď prokletých básníků s verši Artura Rimbauda z básnické sbírky Opilý koráb.

Lucemburský palác

Lucemburský palác a Lucemburské zahrady jsou příjemným odpočinkovým místem s mnoha židlemi a krásným výhledem. Původně byl palác postaven pro Marii Medicejskou, nyní v něm sídlí senát.

Tropy

Některé pohledy v Lucemburských zahradách připomínají spíše tropické ostrovy než francouzskou metropoli.

Lucemburský palác

Zahrada je malebná a na každém rohu je vidět pečlivá práce zahradníků.

Kostel Saint-Étienne du Mont

Kostel Saint-Étienne du Mont, tedy kostel sv. Štěpána, se nachází poblíž Pantheonu. Je to jediný kostel v Paříži, kde se dochovala přepážka zvaná lektorium, která oddělovala chór od chrámové lodi (laicky řečeno oddělovala duchovní od návštěvníků bohoslužeb). V kostele se také nachází relikviář sv. Jenovéfy, patronky Paříže, a nejstarší varhany v Paříži.

Sorbonna

Sorbonna dnes už není samostatnou univerzitou, je součástí Pařížské univerzity. Byla založena v roce 1257 a patří mezi nejstarší a nejprestižnější univerzity v Evropě.

Hra světel a stínů

Hra světel a stínů u plotu oddělujícího lázně Cluny - pozůstatky římských lázní od bulváru Saint-Michel.

Makronky

Originální francouzskou pochoutkou jsou makronky. Na první pohled možná nevypadají, ale jsou výborné, přímo se rozplývají na jazyku. Právě v pařížských výlohách bylo vystaveno nepřeberné množství barev, velikostí a provedení.

Nejstarší strom v Paříži

V parčíku na náměstí René Vivianiho poblíž katedrály Notre-Dame roste nejstarší strom v Paříži. Jedná se o akát vysazený v roce 1602. Strom dosahuje výšky 15 m a obvodu 150 cm a je podepřen betonovou konstrukcí.

Notre-Dame a Arcibiskupský most

Pohled na katedrálu Notre-Dame z Arcibiskupského mostu. Právě Arcibiskupský most je jedním z těch, které jsou ověšeny zámky zamilovaných. Je k zamyšlení, jestli je to poetický zvyk nebo téměř vandalismus (každý zámek přece něco váží a v zhledem k množství ...).

Notre-Dame

Katedrála Notre-Dame je jedinou katedrálou v Paříži. Je vystavěna v románsko-gotickém stylu. Na bočních stranách katedrály na první pohled upoutají pozornost rozety (kruhová okna).

Notre-Dame - rozeta

Rozety jsou vyplněny vitrážemi. Jedna rozeta má průměr 11 m a druhá 13 m.

Notre-Dame - interiér

Uvnitř katedrály Notre-Dame jsou patrné všudypřítomné lomené oblouky typické pro gotickou architekturu.

Bod nula

Před hlavním vchodem do katedrály Notre-Dame se nachází tzv. bod nula. Je to nenápadné, ale pro Paříž a Francii důležité místo. Odtud se měří všechny vzdálenosti v Paříži i na francouzských silnicích a je také považován za střed Paříže. Zajímavé bylo, že dokud jsme nepřišli k tomuto místu a nezačali se o něj zajímat, nikdo si ho nevšímal. Postupně se u něj začal tvořit větší a větší hlouček lidí.

Hôtel de la Ville

Hôtel de la Ville neboli Pařížskou radnici zdobí motto Francouzské republiky „Liberté, Écalité, Fraternité“, v překladu „volnost, rovnost, bratrství“. Toto heslo se používalo již zas dob Velké francouzské revoluce.

Stravinského fontána

Úplně jinou tvář Paříže je možné spatřit u Pompidouova centra. Poblíž se nachází Stravinského fontána vybudovaná v roce 1983. Fontána je inspirována hudbou Igora Stravinského a je v ní umístěno celkem 16 pohyblivých barevných soch.

Centre Georges Pompidou

Pompidouovo centrum (Centre Georges Pompidou) bylo otevřeno roku 1977. Toto avantgardní kulturní centrum nechal vystavět prezident Georges Pompidou. Za architektonickým návrhem stojí Renzo Piano a Richard Rogers, svůj podíl na této stavbě má i český architekt Jan Kaplický.

Stromová knihovna

Kde jinde by člověk v Paříži narazil na takový originální strom než u Pompidouova centra.

Centre Georges Pompidou

Typický obrázek Pompidouova centra - barevná „fasáda“. Trefné je přirovnání, že má ven vysunutý „metabolismus budovy“. Každá barva označuje jiný typ metabolismu: modrá - klimatizaci, zelená - rozvody vody, žlutá - rozvody elektřiny, červená - místa určená pro pohyb lidí (eskalátory, výtahy) a bílá - větrání podzemních prostor.

Tour Montparnasse

Mrakodrap tyčící se do výše 210 m je dominantou pařížské čtvrti Montparnasse. Jeho stavba byla dokončena v roce 1973. Má neuvěřitelné 70 m hluboké základy a celkem 58 pater. V 56. patře se nachází vyhlídka s mnoha expozicemi o Paříži. Na střeše je pak panoramatická terasa, odkud je prý nejkrásnější pohled na Paříž. Důvodem je to, že ve výhledu nechybí ani hlavní symbol Paříže - Eiffelova věž.

Moulin Rouge

Dalším z typických symbolů Paříže je Moulin Rouge, nacházející se na Montmartru. Tento kabaret je otevřen od roku 1889. Od té doby se v něm vystřídalo mnoho umělců známých i méně známých, např. Edith Piaf, Frank Sinatra, Ella Fitzgerald. Moulin Rouge je spojen s tanečnicemi a kankánem, což bylo inspirací mnoha děl malíře Henri Toulouse-Lautreca. Dnes se v Moulin Rouge konají představení Féerie s nejlepšími akrobatkami a akrobaty z celého světa. Toto představení nikdy nevyjede za hranice Moulin Rouge a i ti nejvýznamnější lidé musí na Féerie přijet sem. Mlýn nikdy nesloužil svému původnímu účelu.

Trhy ve Versailles

Ve Versailles jsme měli šanci navštívit nejen slavný zámek, ale i velmi bohaté a rozmanité trhy. Na trzích se dalo koupit nepřeberné množství ovoce, zeleniny, sýrů, masa včetně mořských plodů, pečiva, zákusků, hotových jídel, ořísků, koření, ...

Versailles

Paříží jsme začali netypicky, začněme tak tedy i zámkem ve Versailles. Na fotografii je Velký kanál nacházející se v zahradách versailleského zámku.

Vesnička Marie Antoinetty

Součástí zámku ve Versailles je vesnička Marie Antoinetty. Tuto vesničku si nechala vystavět dcera Marie Terezie a manželka Ludvíka XVI., aby se alespoň na chvíli vymanila ze života šlechty a zde si mohla hrát na chudou. Vesnička je velice malebná.

Versailles

Konečně se dostáváme k typickému pohledu na Versailles - zámek ve Versailles v celé své kráse lemovaný zlatem. Zámek nechal za své vlády vybudovat Ludvík XIV. Zámek je postaven v barokním stylu a obklopují ho rozlehlé zahrady, patří k němu i vesnička Marie Antoinetty, Malý a Velký Trianon.

Zrcadlový sál

Nejznámější a hojně navštěvovanou částí interiéru versailleského zámku je Zrcadlový sál. Na jedné straně se nachází okna s výhledem do zahrad, na druhé pak zrcadla, pro umocnění dojmu je v sále zavěšeno množství křišťálových lustrů.

Latonina fontána

Latonina fontána (fontána bohyně Létó) je známá z filmů o Angelice. V pozadí je vidět Velký kanál. Mezi ním a fontánou se nachází kontroverzní dílo výtvarníka Anishe Kapoora - údajně se jedná o intimní partie Marie Antoinetty. Zda taková díla patří právě do areálu zámku ve Versailles posuďte sami.

Versailles a socha Neptuna

Pohled na zámek ve Versailles od zahrady působí méně honosně. V popředí se nachází socha Neptuna.

Versailles - oranžerie

Součástí zámecké zahrady je také obrovská oranžerie. Na rostlinách lze najít různě zralé plody, ale ještě i květy.

Sacré-Coeur

Na vrcholu „Hory mučedníků“ (Montmartru) se tyčí bazilika Sacré-Coeur (bazilika Svatého srdce Ježíšova). Je postavena z Travertinu, který má samočistící schopnost - za deště se na povrch vylučuje bílý uhličitan vápenatý. Místa, která jsou krytá před deštěm, jsou pak šedá až černá.

Sacré-Coeur - interiér

Interiéru baziliky dominuje obrovská mozaika ztvárňující Ježíše Krista. Tato bazilika byla vysvěcena až v roce 1919. Stavba je kombinací románské a byzantské architektury.

Montmartre

Typická atmosféra Montmartru tvořená mnoha pouličními umělci, zejména malíři.

Paříž z Montmartru

I na této fotografii předvádí své dovednosti pouliční umělec, tentokrát netradičně s fotbalovým míčem a na lampě. Každé představení sklízí obrovský aplaus za své akrobatické kousky. Tento mladík vystupuje na strategickém místě na úpatí Sacré-Coeur s krásným výhledem na Paříž.

Sacré-Coeur

Ještě jeden pohled a rozloučení s bazilikou Sacré-Couer.

Konfitovaná kachna

Po zážitcích z celého dne a vyčerpávajících 20 kilometrech chůze přišla zasloužená odměna v podobě tříchodového menu - francouzská paštika se zeleným salátem, konfitovaná kachna s pomerančovým přelivem, zeleninou a brambory a jako dezert jablečný koláč. Jedním slovem - výborné.

Vítězný oblouk

Poslední z navštívených pamětihodností Paříže byl Vítězný oblouk situovaný na jednom z konců Avenue des Champs-Élysées. Nechal jej vystavět Napoleon Bonaparte po vítězné bitvě u Slavkova roku 1805. Jeho dokončení se Napoleon nedožil, ale Vítězným obloukem byly proneseny alespoň jeho ostatky. Vítězný oblouk je středem obrovského kruhového objezdu s přibližně pěti pruhy (těžko hádat přesný počet, protože pruhy nejsou vyznačeny). Platí zde jediné pravidlo - vnitřní má přednost. Údajně se tu za posledních 6 let nestala žádná dopravní nehoda - neuvěřitelné.

Okna

Fotocestopis ukončíme jako již tradičně - okny. Tentokrát zajímavá fasáda s okny poblíž Champs-Élysées.

Metro

Ještě jeden bonus na závěr: k nevšedním zážitkům patřila jízda metrem bez řidiče nebo metro s pneumatikami.


Do Paříže jsme se těšili. Zajímalo nás zejména, co je pravdy na často omýlaném tématu Francouzi a angličtina. Ačkoli jsme se snažili používat alespoň základní francouzské fráze, většinou asi podle přízvuku poznali, že nejsme rodilí mluvčí a sami začali mluvit anglicky. Nikde s komunikací nenastal problém. V jedné restauraci zazněla ze strany obsluhy dokonce i lámaná čeština, což nás potěšilo. Dále naše očekávání předčila velkolepost pařížských památek a noční atmosféra Paříže. Co nás naopak zklamalo, byla káva. Ačkoli jsme měli vytipované kvalitní kavárny s výběrovou kávou, podařilo se nám dát si pouze jedno dobré cappuccino a to ještě s problémy. Velmi nás zklamalo cappuccino z prášku v jedné restauraci, nevěřili jsme svým očím ... To jsou ale spíše detaily tvořící jen malý vroubek na jinak krásném výletě plném nezapomenutelných zážitků.
Cesta byla podniknuta s radynacestu.cz.



© ANDREA NĚMCOVÁ    |    ANNEFOTO@CENTRUM.CZ    |    AKTUALIZOVÁNO 7. 2. 2016