FotoGalerie


GALERIE    |    AUTOR    |    FOTOCESTOPISY    |    CAMERA OBSCURA

Fotocestopis Athény 2017

Jasas! Tak zní pozdrav v jednom z nejtěžších jazyků na světě – řečtině. A právě Řecku, respektive jeho hlavnímu městu Athénám, se věnuje slovem i obrazem tento fotocestopis. Athény jsou z hlediska vývoje kultury, politiky a umění možná nejvýznamnějším městem na světe. Ve starověku zde působili významní filozofové a dramatici a také se zde zrodila demokracie. Athény jsou navíc městem, kde se konaly první novodobé olympijské hry.

Přistání v Athénách

První pohled na Athény byl z ptačí perspektivy. Ohromila nás rozlehlost města a zaujala jeho poloha. Athény se rozkládají na poloostrově Attika a jsou obklopeny horami a mořem. Athény obývá kolem 4 milionů lidí (přičemž celé Řecko má přibližně stejný počet obyvatel jako Česká republika).

Academy of Athens

Hned po příletu jsme nasáli atmosféru večerních Athén. Prošli jsme se kolem národní knihovny, univerzity a akademie. Právě u akademie jsme viděli i první řecké bohy – vlevo Athénu (bohyně moudrosti, umění a vědy) a vpravo Apollóna (boha slunce, harmonie a vůdce múz).

Hákový kříž

Narazili jsme také na známý symbol – hákový kříž neboli svastiku. Zde znázorňuje harmonii živlů.

Syntagma

Na náměstí Syntagma bylo i večer velmi živo. Je to významné místo setkávání a také křižovatka hlavních cest.

Musaka

Večerní procházku městem jsme zakončili v typické řecké taverně. Jedním z nejznámějších jídel je musaka skládající se z plátků brambor, lilku, mletého masa a bešamelu. Dalším typicky řeckým jídlem je pasticio, kde se zapékají těstoviny, sýr, mleté maso a bešamel (obdoba musaky). Velmi známý je také gyros, tzatziki nebo souvlaki (masový špíz).

Kataifi

Řekové jsou milovníci sladkého jako je např. kataifi nebo baklava. Kataifi je charakteristické nitkovitou strukturou těsta. Tyto sladkosti jsou doslova vykoupané v medovém sirupu.

Jaro u Akropole

Srdcem Athén je Akropole – skála, na níž se tyčí ty nejznámější antické památky. Na jaře je okolí Akropole svěže zelené a sem tam oživené rozkvetlými stromy.

Dionýsovo divadlo

Pod Akropolí se nachází Dionýsovo (bůh vína a veselí) divadlo. Právě zde se ve 4. století před naším letopočtem odehrávaly první antické divadelní hry – tragédie i komedie. Hlediště divadla bylo umístěno ve svahu. První řady byly mramorové a měly opěrátka, byly tudíž nejpohodlnější (také byly rezervovány významným lidem). Další řady byly kamenné a následně dřevěné. Kapacita divadla byla neuvěřitelných 17 000 diváků.

Dionýsovo divadlo

Nejznámějšími autory tragédií byli Aischylos, Sofokles a Euripides. Představitelem komedie pak byl Aristofanes. Divadlo mělo díky svému zabudování do svahu velmi dobrou akustiku.

Odeion Heroda Attika

Nedaleko Dionýsova divadla je opět do svahu situován odeion Heroda Attika. Rozdíl mezi divadlem a odeionem je v tom, že odeion byl krytý střechou. Kapacita tohoto odeionu je 6 000 diváků. Díky rekonstrukci je odeion Heroda Attika dodnes funkční a využívaný. Za odeionem vyčnívá Filopappův pahorek.

Propylaje

A teď už vzhůru na samotnou Akropoli. Vstupní branou na Akropoli jsou Propylaje, jež navrhnul architekt Mnesikles. Propylaje podpírají dórské (mužské) sloupy – mohutné, prosté, s nezdobenou hlavicí.

Propylaje - detail

Na některých místech Propylají jsou vidět zbytky kazetového stropu.

Erechtheion

Erechtheion je nejposvátnější z chrámů Akropole. Proběhl zde souboj Athény (bohyně moudrosti, vítězné války, spravedlnosti a umění) a Poseidona (boha moře) o patronát nad městem. Vyhrála Athéna a její vítězství dnes připomíná olivovník rostoucí u chrámu. Erechtheion podpírají iónské (ženské) sloupy – štíhlejší, se zdobenou hlavicí. V pozadí Erechtheionu je vidět nejvyšší hora Athén – Lykavittos. Kromě sloupů podpírají Erechtheion také tzv. karyatidy – sochy dívek.

Parthenon

Třetím a pravděpodobně nejznámějším chrámem na Akropoli je Parthenon. První pohled na chrám bohyně Athény – Parthenon již více než 10 let „zdobí“ lešení a ještě dalších mnoho let ho „zdobit“ bude (opravují se totiž škody, které způsobují kyselé deště a smog). Tento chrám byl postaven architektem Kallikratem v 5. stol. př. n. l.

Parthenon

Architektura byla již v této době velmi vyspělá a měla svůj jasný řád. Opět jsou zde využity dórské sloupy. Počet sloupů každé boční strany Parthenonu je roven dvojnásobku sloupů čelní strany (8) plus jeden (tedy 17). Také bylo aplikováno několik optických korekcí tak, aby chrám na člověka působil dokonalým geometrickým dojmem. Poslední schod (podstava) chrámu se směrem ke krajům svažuje, což zároveň kopíruje kladí (překlad na sloupech), krajní sloupy jsou nahoře mírně zahnuté směrem dovnitř a jejich podstava je o něco širší.

Parthenon

Dominantou Parthenonu byla obří dvanáctimetrová socha bohyně Athény ze zlata a slonoviny.

Lykavittos

Akropole skýtá krásný výhled na celé Athény, zde i s nejvyšší horou – Lykavittos.

Římská agora

Agora je starověké shromaždiště nebo také tržiště. Součástí Římské agory byly obchody a Věž větrů. Korouhev na Věži větrů informovala tehdejší obyvatele o tom, jaký vítr zrovna vane. Každý typ větru s sebou totiž přinášel něco jiného. Součástí Věže větrů byly také vodní hodiny, jejichž princip dodnes není rozluštěn. Součástí Řecké agory byly také první zpoplatněné veřejné WC (zpoplatnil je římský císař Vespasianus).

Mešita u Římské agory

Jaro bylo v plném proudu i u Římské agory – zatiší s malebnou mešitou, fialově kvetoucím stromem a citrusem plným pomerančů.

Hadriánova knihovna

Další antickou památkou je Hadriánova knihovna. Pro představu této stavby v jejím vrcholném období už člověk musí mít značnou fantazii. Nicméně opravdu se zde uchovávaly knihy, tehdy v podobě papyrusových rolí a pergamenů. Kromě toho zde také bývaly „přednáškové sály“.

Katedrála

Jednou z významných novodobých staveb v Athénách je katedrála z poloviny 19. století.

Interiér katedrály

Největší podíl náboženství v Řecku zaujímá pravoslavná (ortodoxní) církev. Zajímavostí je, že v interiéru katedrály nejsou žádné sochy (prý aby se člověk soustředil a modlil k Bohu a sochy ho „nerozptylovaly“).

Zapalování svíček

V katedrále je možné zapálit svíčku (za dobrovolný poplatek). Překvapilo nás, že se svíčky nenechávají dohořet. Jednou za čas přijde člověk, který některé svíčky vezme, sfoukne a hodí do bedny. Tímto způsobem se svíčky údajně recyklují... Na nás to ale moc dobrým dojmem nepůsobilo.

Agios Eleftherios

Vedle ohromné katedrály se nachází malý kostelík – Agios Eleftherios neboli malá katedrála pocházející z 12. století. Podobných malých kostelíků je v Athénách více.

Plaka

Jednou z nejmalebnějších částí Athén je čtvrť Plaka na úpatí Akropole. Plaka je protkána úzkými uličkami s různobarevnými domky. Tato ulička s motorkou mi spíše než Athény připomínala Kubu.

Kočka

V Athénách žije velké množství koček a psů. Zejména kočky člověk potkává na každém rohu, výjimkou není ani čtvrť Plaka.

Zátiší v Place

Plaka je velmi pestrá – od strohého stylu...

Plaka

...až po uličky plné květináčů s rostlinami. Dokonce jsme procházeli pod prádelní šňůrou s pověšeným prádlem.

Ulička ve čtvrti Plaka

Street art je v Athénách nezřídka k vidění, uličky Plaky nevyjímaje. I v úzkých uličkách Plaky jsou restaurace a kavárny se zahrádkami.

Pohled na Lykavittos

Z Plaky je krásný výhled na Lykavittos, zde navíc podbarvený zapadajícím sluncem a umocněný řeckou vlajkou.

Řecká agora

Kromě Římské agory se v Athénách nachází ještě Řecká agora – místo, kde údajně vznikla demokracie. Toto místo bylo nepřístupné ženám. Z agory je krásný výhled na Akropoli.

Théseion

Na Řecké agoře se nachází nejzachovalejší antický chrám v Řecku – Héfaisteion (Hefaistos byl bůh kovářství a ohně) neboli Théseion (athénský král). Jeho vznik je datován do poloviny 5. stol. př. n. l.

Théseion

Héfaisteion je nesen dórskými sloupy a opět zde platí pravidlo, které dává do souvislosti počet sloupů na čelních (6) a bočních stranách (2×6+1=13).

Řecká agora

Z Řecké agory už zbyly prakticky jen základy tehdejších staveb. Nachází se tady také řečnický koutek, kde pronášeli své projevy zejména řečtí filozofové (např. Sokrates) a právě zde můžeme hledat počátky demokracie.

Attalova stoa

Součástí Řecké agory je Attalova stoa, jejíž kopie byla postavena v polovině 20. století. Je tvořena dórskými sloupy (ty novodobé už nejsou zdaleka tak propracované jako ty původní). Původně byla Attalova stoa dvoupatrová a sloužila jako tržiště a také místo, kde bylo možné se v parných dnech ochladit (mezi sloupy to příjemně profukuje). Dnes je zde muzeum. Další zajímavostí je, že antické památky nebyly jen bílé, využívala se i červená, modrá a zlatá barva.

Ostraka

V muzeu jsou k vidění tzv. ostraka – keramické střepy, na které mohli lidé napsat jméno člověka, který je nebezpečný pro město. Člověk, jehož jméno se na střepech vyskytovalo nejčastěji, byl vypovězen z Athén na 10 let. Toto hlasování se nazývá ostrakismus a jeho počátky jsou datovány do 5. stol. př. n. l.

Metro

Metro v Athénách jezdí netradičně i přes archeologické naleziště (těsně kolem Řecké agory).

Kerameikos

V dávných dobách Athény končily u pohřebního okrsku zvaného Kerameikos. Ještě dříve to bylo území hrnčířů a keramiků – odtud název Kerameikos. Od té doby se Athény značně rozšířily, ale náhrobky, stély a urny přetrvaly. Dodnes jsou zde vidět také zbytky Themistoklových hradeb.

Pomník Dionysia z Kollytu

Patrná je stále také Cesta hrobek lemovaná pomníky a stélami významných osobností tehdejší doby. Stély vyobrazují příchod boha smrti k příslušné osobě. Na fotografii je pak pomník Dionysia z Kollytu.

Urny

Starověké urny neměly dno a popel se tak mohl pomalu vsakovat do země.

Akropole z Filopappova pahorku

Po výstupu na Filopappův pahorek jsme viděli Akropoli i Lykavittos jako na dlani. Na druhé straně bylo možno dohlédnout až k přístavu Pireus.

Athénská květena

Filopappův pahorek byl v tuto dobu pestře zbarven různými květy. Obdivovali jsme např. tmavě červenou barvu vlčích máků.

Pomeranče

V Athénách jsou na každém rohu citrusy, zejména pomeranče, které měly zrovna plody. K našemu zklamání se ale jedná o okrasné citrusy, jejichž plody nejsou chutné (což jsme ze zvědavosti vyzkoušeli na vlastní kůži).

Jaro v Athénách

Jaro bylo pro návštěvu Athén dobrá volba. Teploty se pohybovaly kolem 20°C, což je pro poznávání ideální. Navíc je všude plno zeleně a barevných květů.

Hadriánův oblouk

Hadriánův oblouk nechal postavit sám římský císař Hadrián, který si Athény velmi oblíbil. Brána oddělovala řeckou a římskou část Athén. Vlevo je město Théseovo (řecká část) a vpravo město Hadriánovo (římská část). Součástí oblouku jsou 2 korintské sloupy (nejzdobnější).

Chrám boha Dia Olympského

V římské části se nacházel chrám boha Dia Olympského. Byl podpírán 104 korintskými sloupy. Zde je kromě chrámu opět vidět jedna z mnoha kočičích obyvatelek Athén.

Zappeion

Zappeion byl postaven při příležitosti prvních novodobých olympijských her v roce 1896 (otevřen byl však už v roce 1888). Tehdy sloužil jako sportoviště pro šerm. V současné době je královskými zahradami obklopený Zappeion využíván pro výstavy.

Strom v Královských zahradách

Královské zahrady jsou největším parkem v Athénách. Součástí je i několik jezírek včetně jednoho se želvami, malá zoo, nespočet laviček a zajímavých stromů...

Palmy

...palmová alej...

Královské zahrady

...nebo dlouhá pergola poskytující stín.

Výměna stráží

Mezi královskými zahradami a náměstím Syntagma se nachází budova parlamentu. Každou celou hodinu je možné zde obdivovat střídání stráží, které je velkým zážitkem. Tradičně odění vojáci (Evzones) se nevystřídají jen tak, ale využívají k tomu celou plejádu kroků a originálních pohybů.

Monastiraki

Náměstí Monastirakiou je velmi rušným místem setkávání a nákupů. V celé čtvrti Monastiraki je možné nakoupit vše od čerstvého ovoce a zeleniny až po suvenýry. A místní uličky přímo lákají k posezení v jedné z mnoha taveren, kde je možné narazit i na živou řeckou hudbu.

Lykavittos

Na západ slunce jsme vystoupali na nejvyšší horu Lykavittos, odkud je výhled na celé Athény.

Svíčky v kostelíčku Agios Nikolaos

Do setmění a rozsvícení města jsme se před chladným větrem schovali v malém kostelíčku Agios Nikolaos, kde jsme zapálili svíčku.

Noční Athény

Konečně se Athény začaly rozsvěcet včetně dominanty – Parthenonu.

Noční Athény

To už ale bylo nutné vydat se nazpátek, jelikož chodník na Lykavittos není osvětlen.

Panathénajský stadion

Athény jsou nejen městem plným antických památek a místem, kde se odehrály důležité kulturní události, ale byly také dějištěm olympijských her. Právě zde se zásluhou Pierra de Coubertina konaly v roce 1896 první novodobé olympijské hry. Ty se odehrávaly na Panathénajském stadionu, který pochází přibližně ze 4. stol. př. n. l. Stadion byl dříve dějištěm panathénajských her a je využíván dodnes – např. na OH v roce 2004 se na něm konaly závody v lukostřelbě a také jsou zde vítáni úspěšní sportovci.

Olympijský stadion

V roce 2004 se olympijské hry opět vrátily do Athén. K této příležitosti byl vybudován obrovský sportovní areál.

Plavecký bazén

Některé jeho části jsou funkční dodnes. Nicméně část areálu je nevyužitá a chátrá. Důsledky těchto olympijských her donutily organizátory zamyslet se nad udržitelností a efektivitou stavění nových sportovišť. Od té doby je právě na udržitelnost provozu sportovišť po OH kladen velký důraz.

Fotbalový stadion

Centrem OH byl stadion Spyros Louis, který je nyní sídlem fotbalového klubu AEK. Kromě sportovišť byly kvůli konání OH vybudovány dvě nové linky metra (původně byla v Athénách jen jedna linka) a mezinárodní letiště. Pro Athény resp. celé Řecko to byla značná ekonomická zátěž, s jejímiž následky se Athény potýkají dodnes.

Oblouky

Během OH byla využívána i sportoviště mimo olympijský areál. Dnes je olympijský areál velmi klidný a téměř prázdný, sem tam jsme potkali běžce nebo člověka venčícího psa. Architektonicky je ale areál zajímavý a fotogenický.

Pireus

...Co moře zpívá pod křídly kormoránů, o tom se zdává k ránu všem dětem z Pirea... tak zní část refrénu známé písničky „Děti z Pirea“. Tuhle písničku jsme v Athénách slyšeli několikrát v podání místních muzikantů. A tak jsme se i my museli do přístavu Pireus podívat. Realita je o něco méně prozaická než text písničky. Spíše než bárky jsme viděli obrovské nákladní lodě.

Pláž na Kalamaki

Návštěvu Athén jsme zakončili u moře. Původně zamýšlené plavky jsme v březnu vyměnili za mikinu a bundu. Křišťálově čistá azurová voda a pláž s oblázky nás ale přece jen nalákala a smočili jsme si alespoň nohy. Několik místních otužilců už ale plavalo až po krk ve vodě.


Během této cesty jsme poznali mnoho tváří Athén a prošli dějiny lidstva od starověku až po současnost. Athény a Řím jsou ty nejlepší učebnice dějepisu. Také březen se ukázal sice jako netradiční, ale ideální měsíc pro návštěvu Athén. A nakonec jsme se naučili i několik řeckých slov a „rozluštili“ alfabetu (což se obojí ukázalo jako nelehký úkol). Tak tedy sto kaló! Na shledanou příště.
Cesta byla podniknuta s radynacestu.cz.



© ANDREA NĚMCOVÁ    |    ANNEFOTO@CENTRUM.CZ    |    AKTUALIZOVÁNO 3. 5. 2017